|
|
Zhodnocení výskytu a kvality výstavkových stromů na území demonstračního objektu porostů v převodu na střední les na ŠLP ML Křtiny
Vaníček, Lukáš
Cílem práce je vyhodnotit výskyt a kvalitu výstavkových stromů na území 59 hektarů porostů demonstračního objektu převodu na střední les; a navrhnout postup obnovy lesa s využitím výstavkových stromů. V těchto porostech byly při terénním šetření nalezeny výstavky definovaných parametrů, u nichž byly zaznamenány následující veličiny: souřadnice, průměr kmene, výška nasazení koruny, výška stromu, kvalita. Při kancelářském zpracování byly k výstavkům přiřazeny další veličiny: JPRL, soubor lesních typů, expozice, objem kmene. Výstavky se nejčastěji nacházely na SLT 2S a 2C. Kvalita výstavků byla nejčastěji hodnocena stupněm C nebo D. Výstavky dosahují největších objemů na SLT 2D a 2H, nejmenších na SLT 1J a 1Z. Za účelem návrhu obnovy bylo vytyčeno osm ploch o výměrách 0,5 ha na SLT 2C a 2S na svahu resp. na náhorní plošině. Na těchto plochách bylo provedeno průměrkování naplno, navržen a proveden výchovný zásah.
|
|
|
Výskyt a hodnocení zdravotního stavu hlavních edifikátorů lesních porostů v oblasti Přírodní lesní oblasti č.16 Českomoravská vrchovina
Krajíčková, Dominika
V roce 2021 bylo zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica) v České republice 9,3 %, javorů 1,6 % a dubů 7,6 %. Tyto hodnoty pomalu stoupají a zastoupení buku se za posledních pět let zvýšilo o 3,3 % celkové plochy porostní půdy (Zelená zpráva 2021). Tato práce pojednává o životních projevech buku lesního (Fagus sylvatica), javoru mléče (Acer platanoides), javoru klene (Acer pseudoplatanus) a dubu letního (Quercus robur) na vybraných maloplošných chráněných územích v Přírodní lesní oblasti č. 16 Českomoravská vrchovina. Cílem této práce je vyhodnocení životních projevů výše zmíněných dřevin jejich porovnání na různých stanovištích. Byly vybrány tři MCHÚ, z čehož dvě lokality se nachází v 5. LVS a jedna částečně v 5. a 4. LVS a bylo zde provedeno dendrometrické měření. Měření byla prováděna na souborech lesních typů 5K – kyselá jedlová bučina, 5B – bohatá jedlová bučina, 5D – obohacená jedlová bučina, 5A – obohacená kamenitá klenová bučina, 5J – obohacená skeletová jilmojasanová javořina a 4K – kyselá bučina. Výsledkem bylo porovnání získaných dat mezi jednotlivými soubory lesních typů a jednotlivých dřevin na souboru lesních typů 5J. Průměr kmene a výška nasazení koruny buku lesního byly nižší na 5K. Javor mléč dosahoval menších tlouštěk na 5J oproti ostatním dřevinám, naopak javor klen a dub letní dosahovaly větších výšek.
|
|
|
Zhodnocení rycí aktivity prasete divokého v lesním prostředí
Růžičková, Eliška
Na 970 ha sledovaného území Hodonínské Dúbravy, jejíž součástí je i Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava, bylo provedeno terénní šetření v podobě monitoringu rytí prasete divokého (Sus scrofa), aby byl objasněn rozsah vlivu prasete na lesní ekosystém. Předmětem zkoumání bylo čerstvé rytí prasete, proto se monitorování uskutečnilo po zimě, v jarním období roku 2022. Postupovalo se po vytvořených liniích rovnoměrně rozmístěných po ploše a zaznamenané rytí bylo zapsáno do GPS přístroje i do tabulkového formuláře. Celkem se sesbíralo 2298 záznamů s podrobnými informacemi o poryté ploše, vrstvě či například pokryvnosti vegetace. Tato data byla doplněna daty lesního hospodářského plánu od Lesů České republiky, s. p., a následovalo jejich vyhodnocení. Prasetem byly nejvíce preferovány středně staré borové porosty a dospělé dubové porosty a jeho činností především ovlivněny soubory lesních typů 1S a 1O. Ve valné většině bylo ryto do hloubky 25 cm a přednost prase dávalo půdnímu subtypu kambizem arenická. Podstatným faktorem spojeným s intenzitou rytí se stala vzdálenost od silnic a vodních toků.
|
|
|
Beech and spruce forest stands conditions in the area of the Moravian-Silesian Beskids and soil zoocenosis
Bayer, Jakub
Půdní epigeická fauna bukových a smrkových porostů byla sledována po dobu 8 let (2007-2014) na 37 vybraných výzkumných plochách v Moravskoslezských Beskydech. Odběr materiálu probíhal 2x ročně v jarním a podzimním aspektu. Stanovištní podmínky výzkumných ploch byly charakteristické poměrně vysokou variabilitou, přičemž byly rozlišeny 4 vegetační stupně, 8 edafických kategorií a 12 souborů lesních typů. Půdní fauna byla extrahována prostřednictvím tullgrenů. V rámci monitoringu bylo sledováno celkově 11 cílových skupin půdní fauny: roztoči, chvostoskoci, larvy střevlíkovitých, stonoženky, vidličnatky, hmyzenky, stonožky a mnohonožky, larvální stádia drabčíků, imaga drabčíků, žížaly a larvální stádia kovaříků (drátovci). Cenóza žížal a drátovců byla determinována do druhů, respektive rodů. Ostatní cílové skupiny půdní fauny byly pozorovány v rámci vyšších systematických jednotek. Byla stanovena abundance, případně dominance jednotlivých skupin půdní epigeické fauny. Výstupy byly porovnávány a následně byly odvozovány možné vazby jednotlivých živočišných skupin na půdní prostředí, lesní vegetační stupně a soubory lesních typů. Celkově bylo odchyceno 274 015 jedinců v rámci všech sledovaných skupin půdních živočichů. Pro určité skupiny půdní fauny byly zjištěny specifické vazby na stanovištní podmínky. Bylo monitorováno 12 druhů žížal, přičemž druh Dendrobaena octaedra se jevil jako výrazně dominantní a tvořil 68,33 % druhového spektra žížal. Larvální stádia drátovců byly determínovány do 5 rodů. Zástupci rodu Athous tvořili téměř 86 % populace drátovců.
|
|
|
Možnosti a limity uplatnění prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu při obnově vybraných stanovišť středních a nižších lesních vegetačních stupňů
Bastl, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo komplexní vyhodnocení a porovnání uplatnění výsadby a růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu, které by měly vést ke zlepšení a větší úspěšnosti při obnově lesa. Pro vyhodnocení a zjištění byly speciálně založeny výzkumné plochy s vhodnými stanovištními a výškovými rozdíly, jež byly důležité pro naše porovnání. Jedná se o stanoviště na souborech lesních typů 4K, 4S, 3K, 3S, 3M. Na každé z ploch bylo vysazeno 200 ks prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.). Rok po zalesnění byla jako prvotní hodnota zjišťována mortalita. Nadále po skončení vegetačního období bylo provedeno měření u 100 jedinců z každé varianty a druhu dřeviny. K hlavním hodnotám patřila tloušťka kořenového krčku, výška nadzemní části, mortalita, délka přírůstu a další hodnoty, které napomohly k co nejpřesnějšímu a nejobjektivnějšímu porovnání. Veškeré tyto naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a statisticky porovnány pro každou variantu a druh dřeviny.
|
|
|
Vliv stanoviště a kvality výsadby na odrůstání kultur dubu letního
Vaníček, Lukáš
Cílem bakalářské práce je zjištění vlivu stanoviště a kvality realizované výsadby na odrůstání kultur dubu letního. K tomuto účelu bylo vytyčeno 10 výzkumných ploch nacházejících se na souborech lesních typů 3K, 4K, 3S, 3C, 3L, 3P na území LS LČR Jeseník. Na každé ploše byla v roce 2014 vysazena prostokořenná varianta sazenic dubu letního (Quercus Robur L.) pomocí štěrbinové sadby. Na každé výzkumné ploše byly u 100 jedinců zjišťovány parametry a znaky nadzemní části, a dále u šesti jedinců na každé ploše byl vykopán a analyzován kořenový systém. Po skončení vegetační doby v roce 2018 bylo přistoupeno k měření nadzemní části, byly zkoumány následující parametry a znaky: výška nadzemní části, výškový přírůst, boční přírůst, tloušťka kořenového krčku, zvlnění kmene, odklon kmene od svislé osy, průmět koruny, tvar koruny, velikost a zbarvení asimilačního aparátu, poškození kultur biotickými a abiotickými faktory. U kořenových systémů byla hodnocena hloubka prokořenění, délka hlavního kořene, výskyt strboulu, absence kůlů nebo panoh a dále zjištěna hodnota p-indexu. Ve výsledcích bylo zjištěno, že větší vitalitou disponují kultury na stanovištích živných a obohacených vodou. Nejhorší výsledky byly zaznamenány u souboru lesních typů 4K.
|
|
|
Klady a zápory užití krytokořenného sadebního materiálu
Kohout, Karel
Cílem bakalářské práce bylo zjistit klady a zápory při užití krytokořenného sadebního materiálu na různých stanovištích. Pro vyhodnocení byly vybrány provozní výsadby, které byly založeny krytokořenným sadebním materiálem a vždy ke každé výsadbě byla vybrána i odpovídající výsadba založená prostokořenným sadebním materiálem. Byly porovnávány tyto dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco), jedle bělokorá (Abies alba Mill.), borovice lesní (Pinus sylvestris L.), a modřín opadavý (Larix decidua Mill.). Každá srovnávaná dvojice má stejný věk a je na stejném souboru lesních typů (1K, 3B, 3S, 4B, 4S, 5K, 6S, 7K a 7P). Z dosažených výsledků je zřejmé, že v 75 % dosažených výsledků byl lepší krytokořenný materiál.
|
|
|
Hodnocení objemového přírůstu v lese v převodu na les střední na majetku Městských lesů Moravský Krumlov
Kašpárková, Martina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá objemovým přírůstem dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl) v lese v převodu na les střední. Výzkumné plochy, na kterých bylo provedeno měření, se nachází na majetku Městských lesů Moravský Krumlov. Cílem práce bylo hodnocení objemového přírůstu výstavků v závislosti na faktorech věku porostu, intenzitě těžebního zásahu a souboru lesních typů. Analýza naměřených dat proběhla v programu STATISTICA. V testech byla zjištěna závislost přírůstu na intenzitě zásahu a věku porostu. Nejvhodnější variantou z kombinací sledovaných faktorů, kde byl objemový přírůst největší, jsou mladé porosty na souboru lesních typů 2H při silnější intenzitě zásahu.
|
|
|
Vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Fojtík, Roman
Práce byla zhotovena za účelem zjištění, jaký má vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu na stanovištích s různým souborem lesních typů. Stanoviště byla zvolena na souborech lesních typů 3B, 3S, 4B, 5K a 5S. Na těchto stanovištích byla založena jedna výzkumná plocha, na které byly zalesněny dřeviny pro výzkum: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). K tomuto účelu bylo vysázeno 200 jedinců prostokořenné varianty a 200 jedinců krytokořenné varianty pro každou dřevinu. Když skončila vegetační doba započal v terénu sběr dat. Sběr dat se prováděl na 100 jedincích z každé varianty. Pro následné porovnání se zjišťovaly tyto parametry a znaky: výška nadzemní části, terminální přírust, délka přírustu větví, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, odklon osy kmínku, výška nasazení vícečetného kmínku, zbarvení asimilačního aparátu, zvlnění kmínku, vícečetný kmínek, tvar koruny, vícečetný vrchol, ztráty. Dále byla data statisticky vyhodnocena a porovnána. Ve výsledcích bylo zjištěno, že všechna stanoviště mají lepší vliv na odrůstání prostokořenné douglasky. To platí i pro krytokořenný buk, s vyjímkou SLT 3S. Stanoviště se SLT 3B, 3S a 4B byly vhodnější na odrůstání prostokořenného smrku, za to stanoviště se SLT 5K a 5S měly lepší vliv na odrůstání krytokořenného smrku.
|
|
|
Odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na území LS LČR Náměšť nad Oslavou
Hudzieczek, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo zjištění stavu a vyhodnocení odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na LS Náměšť nad Oslavou. Zjištěné výsledky udávají aktuální stav kultur a porostů na vybraných stanovištích. Pro výzkum a výsledné vyhodnocení byly vybrány výzkumné plochy, které vždy ve dvojici měly stejný rok založení (lišily se maximálně o půl roku výsadba jaro / podzim), nacházely se na stejném souboru lesních typů. Porovnávané výzkumné plochy se lišily typem použitého sadebního materiálu (krytokořenný, prostokořenný). Výzkumné plochy byly na těchto souborech lesních typů: 4S (5x), 4K (4x), 4O (2x), 3S (4x), 3H (2x), 3K (2x), 2K (1x). Na každé výzkumné ploše byly změřeny parametry na 60 jedincích dané dřeviny. Mezi hlavní měřené parametry patřily zejména výška nadzemní části, přírůst, tloušťka kořenového krčku, délka a šířka asimilačního aparátu a další parametry, které byly potřebné k upřesnění a objektivnímu porovnání. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny pomocí statistické metody a byly porovnány vždy pro danou variantu sadebního materiálu a druh dřeviny. Z výsledků vyplynulo, že je rozdíl v odrůstání a vývoji založených kultur a porostů krytokořenným a prostokořenným sadebním materiálem, ve prospěch krytokořenného sadebního materiálu. Krytokořenný sadební materiál lépe odrůstal na 38 výzkumných plochách. Lepší odrůstání prostokořenného sadebního materiálu bylo zjištěno na 4 výzkumných plochách.
|
host ::
RSS.